125ccm.cz

Přeskočit obsah a dostat se k menu

Ecce Homo Meeting

Venku je krásně a dvácaři mají naplánovaný další sraz. „Ecce Homo“ - kdosi řekl a my jsme měli jasno. Díváme se na momentální internetové předpovědi a zjišťujeme,že nám počásko opravdu přeje. Vše je naplánováno na sobotu 28. dubna. Tato akce je konečně na způsob naší loňské motogrilovačky Rošando Grande,kterou jsme započali sezonu 2006. Náš zploditel Torm, coby šternberský rodák, nám nabídl azyl na jeho chatě s úžasnou vyhlídkou na šternberské panoramata a zavelel,aby ti,kteří nechtějí mít problémy se šternberskou mafií,si vzali spacák, kus flákoty nad rožeň, špetku humoru a taky trochu té slušnosti,aby se chatka nezměnila v nějaké doupě plné individuama…

Scuka máme na 13:00 přímo na trati Ecce Homo, kde už se všichni sjíždí. To by ale ovšem nebylo,kdybych já (Pavouk) nezaspal a tak jsem doháněl můj odpolední deficit. Přijíždím do Šternberka a nevím,zda mám jet k Tormovi domů nebo do garáže,protože jsem nechtěl jet se svým naloženým „Goldwingem“ přímo na trať. Zvolil jsem tedy cestu k jeho garáži a dobře jsem udělal.Vidím jeho červenou italku a domlouvám se s ním,že zajedeme na místo srazu za ostatníma. Grupa je prozatím taková: Torm, Pavouk, Ratlík, Guláš, Demoš, George, Axel, Pedro se svým DT a Peeter s eSVéčkem. Dívám se na oblohu a tam samozřejmě azúúro. Vyzvedáme je na domluveném placu a společně jedeme na onu chatu. Tam svlékáme bagáže z našich strojoven a huráááá na Eccák !!! Asfalt je řádně vyhřátý na super teplotu a my tedy zahříváme i naše papuče. Zprvu to nějak moc neřežeme ale po pár kolech se všem vytratil ostych a pak začalo to točo.Párkrát jsme projeli spodní městskou část a pak zavítali i na horní část dráhy,která je o poznání frekventovanější ať už pacientama v sedlech superbiků,tak i osobákama a o co hůř- náklaďákama.

A co očka naše nevidí? Velký Škvára dorazil za námi.Sotva jsme naše gumová lepidla zahřáli,hned jsme je nechali zchladit v bistru U Mrázků pod tratí. Nabídka jídelníčku byla zajímavá,ale my měli jasno. Klobásami na grilu se neustále množil náš stůl a všichni je zapíjeli kofolou (Když jí miluješ,není co řešit). Chvíli čekáme,až nám jídlo sedne a pak zase zahříváme motory. Tentokrát zakempujem u „Sojkové“ vracečky ve spodní části.Tato točka je ideální na zkoušení náklonu a vypilování stopy.Dlouho netrvalo a my vítali Kašpeho.V jeho závěsu dojel i bělovský vekslák s autama HolyLeader s půjčenou Multiplou. Ten se hned ujme role kameramana a ostatní jezdí. Zatímco někteří zkouší své maximální náklony se dřením svých čéšek o asfalt,zbytek zevluje a kochá se. Smolaře dne „vyhrál“ náš Ostravák Demoš, který své Mito položil hned dvakrát…poprvé nechal svou Cagivu klouzat ke svodidlům,kde jeho pneumatika nevydržela maximální náklon a bohužel pustila, podruhé zvolil špatnou stopu na vracečce Sojkovce a najel na bílou čáru, na které se dalo bruslit. Odnesl to jen podřený plast a urvaná páčka zadní brzdy.Snad tu platí pořekadlo: „chybami se člověk učí“ a tak doufáme že to bylo naposled. Chvíli ještě brousíme ale to už je čas přemístit se do chaty.Na památku necháváme na trati piliny zbroušených stupaček a zbytky sliderů. Skvára valí domů,protože má své priority (žena a domácí práce) a tak se s ním loučíme.Po cestě na zahradu jedeme koupit všechen potřebný matroš do Billy a z Romanové Multiply uděláme užitkové motorkářské vozidlo.V chatě hned po příjezdu vytápíme gril a převlékáme se do civilu.To jsme ještě netušili,že opět Demoš bude středem pozornosti a to proto,že si zapomněl rifle na převlečení.Celý večer chodil jak Indiánská šamanka v sukni udělané z deky a provokoval ostatní svými chlupatými nožkami… :-D

Za chvíli sedáme ven na vyhlídku a čekáme na první kousky z grilu. Klepáme nejnovější motorkářské klepy ,ale hned se vrhnem na maso a žereme jako hovádka boží až k prasknutí. No a jak to chodí – bavili jsme se až do pozdních hodin. Večer probíhal v prátelské atmosféře až do chvíle,kdy jsme se stěhovali do chatky.V tu chvíli se naše komunita rozdělila na dva tábory,jeden tábor spal nahoře v podkroví a druhý dole(teď vám tato historka bude připomínat spíše časy z prvního stupně základky ale musíte nás pochopit) My,coby posádka horního tábora(Pavouk,Ratlík,Demoš,Goulash, Kašpe a Holy), jsme vymysleli lest na našeho benjamínka George a tak čekáme až dolňáci usnou.Ve chvíli,jak slyšíme dolní chrapot, přesouváme se potichu dolů s pastou v ruce,otvíráme dveře a malujeme Georgovi obličej.

Ten se nečekaně vzbudí a my zdrháme nahoru.Čekáme, že oni se nám pomstí. Bylo to jasné a tak jsme čekali,že nám něco udělají s motorkami.Samozřejmě usnem,ráno se probudíme a naše motorky nikde.Demošova Cagiva se našla hned stejně jako Kašpeho,ale ta moje nikde nebyla.Chvíli mi ještě nervy stačili ale po čase už to sranda teda nebyla a Kašpe mi ji pomohl hledat až ji on sám našel.Byla schovaná ve sklepě z druhé strany v chatě s pomalovanýma zrcátkama,heftem a s kosočtvercem na plexi.

Slíznul jsem to i se smetánkou takříkajíc. Ráno už se uklízela chata a lidi už pomalu mířili za svou rodinou domů. Někteří jedinci jako Já, Ratlík a Demoš vydrželi až do odpoledních hodin jezdit opět na Ecce ale pak jsme se rozutekli zpátky do svých dolovišť.

Autor: Pavouk

.: Podporují nás :.

.: Zpřátelené weby :.