Ecce Homo Šternberk
…. Jednoho krásného dňa, přišel takzvaný HOMO ( člověk ) a na stromě viděl kombinézu a pod stromem nadupanou mašinu . Člobrda to nakopl a vyrazil do vrchu jako kdyby sa nechumelilo. No pravda vypálil nějaké ty pavůčiska s výfuka a mněl z toho strašně běsný pocit. Samosřejmě u toho byla naše motosýkorka, která to viděla a řekla ECCE HOMO aneb Ejhléééé člověk, nakopla svoju vrtulu a hyjéé za nama do party www.125ccm.cz.
Samozřejmě Torm tohle všechno zbystřil spolu s dalšími testovali dráhu aby mohli do eccáku zapojit a uvítat naši partičku. Takzvaný den muhehehehe nastal a to 8.7.2006 jsme se domluvili na příjezd do Šťenberku.
Do Štenberku přijiždí Béďa s Goulashem na tandemu a já ( Nagash) na NSR evolution . Béďa mněl perfektně vyřešenou mapu, tak jsme jeli na jistotu. Přijíždíme k Tormově garáži a to už se k nám řítí Ratlik s Jirkou. My zůstáváme v úžasu, protože se dozvídáme že Jura je zasej plnohodnotný motorkář from Monte Čekynyózo. Ano veřte či nevěřte Jura zasej má CBRko, které přede jaksepatří. Za chvilku se taky přiřítí Torm s Haňulí na tandemu. Tak se uvítáme a Torm otevře skromný obchůdek s nálepkama 125ccm a my jako věrní zákaznící si lepíme nálepky na naše mašiny a helmy. Vůbec jsme sa neflákali a provedli jsme údržbu motorek.
Naše technické i antitechnické buňky se nenechali zahanbit a my jsme jim dali zabrat a taky jsme jim dali prostor pro veškerou fantazii.. Za chvíli dofrčí Peťan což obdivujeme protože to z čech razí až k nám na Moravu. Je fakt, že jsme po tak odborné a vyčerpávající akci museli kalorie doplnit a razíme do místní hospůdky. Tam se nadlábneme a dáme tam tomu co proto. Po nadlábnutí se přesouváme do garáže pro svoje stroje a jdeme teda vyzkoušet to tak proslavované ECCE.
Přijíždíme ke startu Ecáku a tam už na nás čeká američan Adam s CBRkovou repsolkou. Objevují se tam i kluci na RS 125 r.v.06, pak RS 250, a dvě cebra.
Tak pofotíme, pokecáme, seznámíme, zazpíváme nakopneme vrtule a hyjééé do těch kopců. Snažíme se seznamovat s tratí, ale přívěra sice zpívá jinou písničku a to, že by už nejradši trhala asfalt, ale je to přece první cesta. Zjistili jsme jaký je to rachot a vše jsme probrali na kopečku ecáku.
Je fakt že v průměru jsme si ten den ecák sjeli asi 9x, opravdu klobouk dolů, skvělý asfalt a výborné zatáčky muheheos. Prostě na ecáku si hezky hodíte za 2 nastčíte kolínko, přívěra vás nakopne a ste fuč, takhle to tady probíhalo celý den až nám z toho vyhládlo a tak razíme k motobaru k Mrázkom.
Napájíme se kofolou a ono kdopak to nám jede v autě ? Dolis s Dejwem přifárali na besedu. Tož nás tam byla celá kupa. Po nějaké té strávené chvilce za doprovodu výstražného předvoje tvořené Dolisovým autem jedeme nakoupit nějaké ty léčiva do marketu a čekáme na Wizu, který si to na svém TDR míří k nám. Pak se řítíme zpět do garáží. Motky se nám daří skládat jakoby jsme to dělali denně. Samosřejmně zapezpečujeme garáž speciálním zapezpečením 125ccm a bez doprovodu ,,krystusek´´ si to mažem k Tormovi domů. To už nás vítá Betynka ( tedy drsný hlídací pes ). Uvelebujeme se a čučíme na videjka a fotečky z ecáku a nestačíme se divit jak nám to na ecáku hezky sviští. Večer probíhá za doprovodu vodní dýmky a cinkajících lahváčů. Jak to už chodivá u 125ccm večer byl mazec a nálada byla fajnová. Jurova nečekaná návštěva další bytosti v bytě obohatila večer. Jinak po krušné noci jsme se sbalili a udělali výšlap do garáže pro motky. Cestou na ecce kde chceme pojezdit to bereme přes market, kde nakupujem nějaké jídlo a pití. V tom se taky loučíme s Jurou,který razí do práce. Pak se stavíme na pumpě, kde krmíme motky. Před nama se otvírá start ecáku a naše plynové rukojetí už ví, která písnička bude na scéně. Natáčíme a fotíme průjezdy zatáčkama a propůjčujeme si motky abychom okusili zač je toho pravé ořechové. Taky například pro Wizu byla aboslutní maličkost se nahánět s ferari. Peťan i Wiza na svých endurách zkouší místní terén a lesní cestičky. Po chvilí za námi přijížďí Peki se Suzuki Marauderem a Martin s Varanem. Počasí se nějak začlo kazit a tomu bylo i důkazem blížící se mrakovody. Zvedáme kotvy a jedeme se podívat za Palem. Cestou ujíždíme mrakům jen jak se to dá a vcelku se nám to i daří . Palo nás tak v hojném počtu asi nečekal, ale myslím si, že jsme mu udělali radost a on si ji určitě zaslouží. V tom se taky loučíme s Peťanem, který si to maže domů směr Pardubice.
Počasí znovu volá na odjezd a jedeme se podívat do obce Čechy na koupaliště, kde Jura prodává nanuky. My tam samosřejmně uděláme tržbu. Peki zgumuje drobet gumy na místním asflatu. Martin vytrhá svým Varanem místní louku a loučíme se protože Martin, Peki, Ratlik, Torm s Haňulí, Béďa s Goulashem a Adam s Cebrou vyráží směr Monte Přerov. Jirka a já razíme směr Bystřice pod Hostýnem, kde se stavujeme na Jurovu velkolepou chajdu, kde se možná bude v budoucnu dělat další grilovajda. Na tesáku se i my dva loučíme a už si to každý mašíruje svým směrem. Musím uznat že to bylo opravdu muheheoss, fajnová akcička s hodně motorkama a supr partou. Děkuju všem za účast a Tormovi za poskytnutí azylu všem návštěvníkům. Ecáákk tu není naposled… takže se těšíme
autor:Nagash