Přeskočit obsah a dostat se k menu

Makov podruhé, ale přitom úplně jinak


Už před druhým prodlouženým víkendem jsme se domlouvali, že někam vyjedem. Po docela krátkém rozmýšlením padl opět slovenský Makov, ale v úplně jiném složení. Jako na potvoru celý předchozí týden a vlastně snad i 14 dnů bylo krásně, ale na již zmiňovaný víkend hlásili deště, velkou oblačnost a možné bouřky. No tož co, řekli jsme si. V hloubce duše jsme ale stále doufali, že se ty rosničky v předpovědích pletou a víkend vyjde na jedničku. Byli jsme dohodnutí na sobotu ráno, že se sejdeme na našem multi-chatu Skype. Po vyhopsnutí z postele nás ovšem čekal pouze smutný pohled na zatemněnou oblohu. Odklad akce na sebe nenechal dlouho čekat a budiž, stalo se. Celá vyjížďka byla záhy přesunuta na následující, čili nedělní den. Celý sobotní den jsem strávil na meteo radarových mapách a koukal jak bude v neděli – opět nic moc. Nutno říci, že už jsem chytal pomalu svou obvyklou nemoc a to rozdvojení osobnosti s následky velké nervové aktivity. Neděle 8.00h ráno, opět schůze na Skype a opět přesun akce na pondělí. Celou neděli jsem byl z toho špatný a hodně nevrlý, nicméně meteo mapy hlásily krásné počasí pro Moravu až do dalekých odpoledních hodin, s teplotou vyšší jak 20 stupňů. Pondělí ráno a „nečekaný“ sraz kde jinde, než na Skype. To už ovšem slunko svítilo co mohlo, obloha vymetená bez mráčků a naplánovaná vyjížďka mohla započít.


Esqadra 125ccm před hospůdkou.

Hošani ve složení Axel, Pavouk, Béďa, zelda a benjamin George si dali sraz na rožnovské benzíně v blízkosti Billy na 11.00h, ale to já (Ratlik) už byl na cestě do Ostravy pro batůžek značky Jana :) . Celkový náš bod setkání byl určen na jedné moc pěkné hospůdce směr na slovenské hranice okolo 12.00. Já s mým batůžkem jsme se trochu zpozdili, protože město Ostrava je tak krásné svým provozem v předodpolední spičkou, že jsem se bál, abych se vůbec z tama vymotal. S malým cca 20min. zpožděním jsme přesto dorazili na místo setkání a to je hlavní. Kluci už vegetili, zatímco montér zelda s montérem Béďou trávnikářem spravovali prasklé tesnění pod hlavou na zeldove Italce. Chudák zelda, až me ho přišlo líto. Většina tam seděla a nebýt Béďi, tak zelda to tam šéfuje sám. Nakonec se povedlo a Italka byla spravená. Atmosféra byla opravdu vyvedená a v pozadí tomu všemu dávalo korunku skvělé počasí. Skvěle jsme se bavili a někteří měli úsměv od ucha až k uchu v přítomnosti slečny Jany, no tož co, jsme kluci.


Tradiční místo setkání na parkovišti v Rožnově za pumpou.


Siesta u slovenských hranic.


Spravování zeldovy Aničky.

Po úspěšném již avizovaném spravení zeldovy AF1 se mohlo vyrazit. Vidina zatáčkovitého terénu se skvělým asfaltem některé až moc rozjařila a po přejezdu Česko – Slovenských hranic, kde jsme ukázali ksichtíky na našich občankách, nám benjamin George ukázal, jak se na makovských zatáčkách správně vymetají příkopy. Chudák náš malý benjamin nejspíše tak prudce brzdil až se nakonec stejně setkal s tou hlínou. Nabídl jsem mu, že pokud doma nemají vodu na umytí motorky, že si ji může umýt u nás, ale co naplat … „Za dobrotu, na žebrotu“ … můj návrh byl rychle ohodnocen slovy typu mužského pohlaví s následujícími fyzickými výhružkami :) Já jakožto síly nenacházející invalida jsem rychle odvolal a bylo už zase dobře. Mistr Pavouk měl zase choutky a ukazoval nám, jak se dřou stupačky na jeho maloučké silně sportovní kapotované motorce, kdežto já se zeldou a Jančou jsme zvolili formu dívání a focení kluků. Za zmínku stojí i jízda Axela a Béďi na jeho „nové“ RS kterou nemá moc dlouho ve vlastnictví. Kluci ukázali, že je ani pád nerozhodil a že se již brzo vrátí do dob, kdy úspěšně dřeli slidery. Na rozjařených očkách Jany při pohledu na CBR šlo vidět, že se ji tato motorka hodně líbí a tak slovo dalo slovo a Pavouk to jel s Janou project, ať ví, do čeho jde – tímto přeji následnou úspěšnou koupi a budeme se na tebe těšit na cestách Jano :). Ovšem již předem oznámený odjezd Béďi a zeldy na sebe nenechal dlouho čekat a naše squadra byla ochuzena o dva závodníky. Chvíli jsme ještě pojezdili a domluvili jsme se, že pojedem ještě zazevlovat k té naší hospůdce, kde nám bylo tak krásně.


Odborný dohled Janííí nad Georgovou CBR.


Pavouk s Axelem v přátelském objetí.

Bylo kolem 16.00 a mráčky už se začly tvořit a trošku se ochladilo. Ve složení Já, Jana, Pavouk, Axel a George jsme vypili pár kofol, naplnili bříška, probrali vydařený den a pomalounku jsme se odebírali ke svým domovům. Dva „charakterní“ závodnici nosící jména Pavouk a George se rozhodli pro pozdní návštěvu stále marodícího Nagashe, který už je pilně očekával. Ale kdeže, ani maloučká CBR nejezdí bez benzínu a tak se náhody sešly a Pavouk byl na suchu. Ovšem ruka druhého jezdce pomohla a na cestě jste mohli zhlédnout jak George táhne Pavouka, který se ho drží za ruku. Já s batůžkem a Axelem jsme jeli směr Frýdek - Místek, kde se i Axel odpojil a už jsme jeli směr Ostrava sami. Po příjezdu do Ostravy jsem si myslel, že už to bude rychlovka, protože jsem si říkal, že se ani snad v Ostravě nemůžu ztratit. Celkově jsme projeli asi 3x kolem ulice 100dolní ve všech směrech, navštívili jsme asi omylem i město Hlučín a pak jsme nakonec trefili do místa bydliště mého „šikovného“ navigátora Jany. Celkově jsem se zasmál a bral to s úsměvem. Bloudil jsem všude, ale po Ostravě ještě ne :) . Bylo už okolo půl deváté , já se rozloučil s Janou a vyrazil směr Kopřivnice. Výlet byl skvělý a to ve všech směrech, takže všem zúčastněným moc děkuji !!
Autor: Ratlik
Copyright © 2004-2008 Torm. Kód a originální design vytvořil Whitwa. Edited & Admin TORM Webhosting by Design-pr-.cz