125ccm.cz

Přeskočit obsah a dostat se k menu

HLEDÁNÍ PŘÍVĚR

Pro mnohé lidi jsou Hořice synonymem pro Hořické trubičky. Dalším lidem se vybaví 300 zatáček Gustava Havla. Těm, co se zúčastnili akce Hledání přívěr, vyvstanou vzpomínky na neuvěřitelný víkend nabitý programem, vítězstvími i pády, zábavou, nových přátelství i ochotou lidí, kteří nás hostili.
A konečně Ti, kteří akci organizovali, můžou si v duchu říct, že do toho vložili 100% sebe a dostali 200% zpět….. I když to nebylo jednoduché, můžu v klidu konstatovat, že parta mladých lidí s minimálními financemi a zkušenostmi dokázala to, o čem jiní jenom sní…

Lesiho postřehy:

Pátek: Plný očekávání jsem dorazil na místo a usedl ke stolečku za branou. Za chvíli se začali sjíždět první návštěvníci akce. Jak čas plynul, přijíždělo čím dál víc nových lidí a já nestačil zapisovat a vše se slévalo do jednoho velkého chaosu, který neměl nikde žádné meze.
Po ukončení administrativních formalit, spočítání peněz a následných informací ohledně pádů (Mates i Nagash měli štěstí v neštěstí), jsem přistoupil k Tormovi a říkám:

„Ondro, organizoval by jsi v budoucnu nějakou další akci?“
„NE!“ odpověděl Torm
„Já taky ne, dnes mi stačilo“ ( a to jsem ještě nevěděl, že nás večer několikrát navštíví policie)

Problém nebyl zřejmě v tom, že by se stalo něco, co by ovlivnilo střídání ročních období, ale v tom, že si to pár lidí hodně vysnilo hodně moc dokonale a první problémy a neúspěchy se při celkové vyčerpání odrazili i v našich myšlenkách. Objevili se i návrhy na rozpuštění akce, což se nakonec nestalo a bylo to jen dobře.

Sobota: Byla pravým opakem pátku. Ráno se někteří z nás vydali navštívit Nagashe v nemocnici, jiní se zapojili to soutěží v dovednostních jízdách. V obou případech panovala dobrá nálada už od rána a všichni byli spokojeni, snad jen Beny, který nám omdlel v nemocni, nebyl moc ve své kůži. Ale jen do okamžiku, kdy na konci sprintů naprosto nečekaně a nemilosrdně rozdrtil svou fábií 1.4 MPI oponentovu fábii 1.2 HTP.

Po obědě následovala vyjížďka do nedalekého Chlumce nad Cidlinou a po krátké přestávce všichni řádně natěšení pokračovali na další bod sobotního programu: sprinty na letišti v Novém Bydžově.

Na zahřátí jsme se dočkali kaskadérských kousků na upravené Kundě F4i a pak to začalo nabírat na obrátkách… Všem se doslova vařila krev a i věčně s děvčaty laškující Pavuk, myslel jen na jedno: být ten nejlepší (což se mu také v dané kategorii podařilo.Blahopřejeme!)

Bojovalo se do posledních sil a zúčastnila se také Jawa 23 mustang, která neměla mnoho šancí již na startu, to všem bylo jasné, ale neznámý borec má u mě plusové body za recesi a odvahu.

Po návratu do kempu panovala uvolněná atmosféra a všichni se těšili na vyhlášení vítězů a předání cen, při kterých se několik alkoholem posílených motorkářských partiček uvolnilo natolik, že zběsile skandovali hesla typu: Baník je nejlepší píčo!!, ovšem místo baníku dosazovali různá jména a zběsile máchali rukama.

Pozdní večer probíhal ve znamení radovánek, nezřízeného požívání alkoholických nápojů a děli se i věci, které jsem se dozvěděl až na druhý den ráno a jsem i rád, že až na druhý den ráno.

Neděle: Po snídani se spousta našich nových kamarádů začala balit a vyjíždět směrem k domovu, zatímco parta 125ccm nikam nespěchala, v poklidu si užila Hansovy kaskadérské kousky, jakožto i střelbu z vejfucku, kterou všichni tolik milovali. Chybí nám to, Hansi…..

Naposledy jsme poobědvali v hořické restauraci s opravdu roztomilou servírkou a hurá domů…… Tolik k akci a na závěr bonus:

NA ZAČÁTKU BYLA MYŠLENKA, NA KONCI STOVKA NADŠENÝCH MLADÝCH LIDí...

LESI

.: Podporují nás :.

.: Zpřátelené weby :.