Přeskočit obsah a dostat se k menu

Rieju Tango 125 (2007)



 Obratně, lehce, elegatně, šarmatně, takhle by se dal popsat styl, jakým se Tango šplhá s nekončícím dechem k vrcholku strmého výjezdu. Rieju představila v roce 2006 motorku, která je hybridem mezi endurem a trialem. Už od prvního pohledu je jasná příbuznost s Trickerem od Yamahy, s jediným rozdílem v kubatůře motoru, kde Tricker je "dvěpade" a Tango "dváca".

Rieju Tango

 Motorka mnoha tváří
  Už od prvního pohledu je nám jasné, že před námi nestojí leckdejaká motorka. Celková stavba motorky spíš připomíná "šlapačku" (Trialová motorka) s tím rozdílem, že tady máme sedlo a ostatní komponenty, nutné k jízdě na silnici. Strojovna je velice specifická pro své užití. Svět s tím asi neobjedeme, ale zažít krásný zabavně-sportovní den nebude s Tangem problém, ovšem nebudu předbíhat.Stroj může využít jak mladý synek který má chuť dělat s Tangem všelijaké krkolomnosti,tak i děda co si vyjede na houby. Tango je motorka neomezených možností.

Rieju Tango

 Design
 Rieju opět zabodovalo, chytlavé zbarvení (3 verze: černé,oranžové,žluté)a pěkné grafické zpracování potěší a zaujme. Celkový design se ale nedá šperkovat, když defakto není prostor. Tango nemyslí na krásu, ale především na jízdu a zábavu, což nám celý test dosvědčovalo.

Rieju Tango

 Komponenty
  Teď trošku té nudné teorie. Ač vám předvádíme značku Rieju, tepe nám v Tangu a ostatně i ve všech ostatních modelech (až na pár vyjímek) motor z dílny pana Yamahy. 4Taktní 125cc SOHC(jedna vačka) vzduchem chlazený motor, umožňuje jízdu mladým výrostkům. V tomhle bodě bych viděl velkou výhodu oproti Trickeru. Výkon 7,5 kw není oslňující, ovšem do terénu pro začátečníka dostačující.

Rieju Tango Rieju Tango


  O zastavení se stará dvojice kotoučových brzd, ve předu 260 mm dvoupístek a vzadu 200 mm jednopístek. Tlak na přední brzdu se musí vyvinout větší, ovšem brzdný účinek je dobrý. Na zadek stačí lehce šáhnout a už se blokuje, ovšem není to na škodu, v terénu s tím byla velká zábava. Velké plus jsou standardně montované pancéřové hadice. Rám je dvojítý s vysoce odolnými ocelovými nosníky.

Rieju Tango Rieju Tango

  O odpružení Tanga se stará ve předu tlumiče Paoli s průměr trubek 36 mm a vzadu Monoshock (PRS), očekával bych trošku jemnější odpružení, předek by ještě šel ale z monoshocku jsem měl špatný pocit. Při jízdě po hrbolech bylo tvrdé odpružení na škodu a nepříjemné, musel jsem občas ubrat i když motorka by jela dál, ale zadek už nestíhal.

Rieju Tango Rieju Tango

  O krmení se stará karburátor Mikuni.Převodovka je pětistupňová a její řazení je velice přesné (hazí to tam za sebou jako po másle) a odstupňování kvaltů je vynikající.Převodovku jsem si celý test velice chválil. Nádrž naplníme něco kolem 6 litrů a na rezervu přepínáme kolem 2 litrů. Spotřeba je u Tanga velké plus. Při testu nám vycházela pod 3 litry na 100 km.A výletně jsme s Tangem nejezdili, to se ani nedá, pořád vás nutí dělat skopičiny a blbnout v terénu. Digitální displej je okrasa motorky. Uvádí všechny nezbytné kontrolky, obsahuje i digitální otáčkoměr.Na levém řidítku je tlačítko TRIP kde si můžete přepínat celkovou vzdálenost,již zmiňovaný otáčkoměr, čas jízdy,ujetou vzdálenost.Dlouhým stiskem vše vymažete a už si můžete opět měřit za kolik ujedete určitý úsek.

Rieju Tango

Na cestování to opravdu není, a to nejen kvůli motoru ale celkově úzkému saši, širokým řidítkům kde pocit stability při vysokých rychlostech není nejlepší. Ovšem kdo by s takovou to motorkou chtěl objet půl světa, myslím si, že na tuhle pozici je plno dalších vhodnějších kandidátů. Co nám ovšem Tango může nabídnout? Je to hlavně pocit zábavy a adrenalínu za velice nízké náklady. Úzká stavba, široká řidítka, pružný 4taktní motor, který se vyznačuje vynikajícím tahem už od spodních otáček (což je v terénu velké plus) a k tomu si přičteme lehkou ovladatelnost a skvělé brzdy a máme na světě motorku, která nenechá v klidu naše mozkové buňky a donutí nás odpoutat se od všedních záležitostí a zajet si na louku či do lesa a tam otestovat své hranice.

Rieju Tango

Rieju Tango Rieju Tango

 3,2,1 jedéém.
  Beru baťoh,foťák,trošku benzínu a už si to trandím cestou necestou krásami lesů v okolí Šternberku. Ani mě nenapadá slézt a pořád jedu. Štěrk kolem mne ustřeluje a občasné ujetí obou kol mi dodává do těla blažený pocit vzrušení. Zastavuji až na krásném výhledu na celé město a fotím. Rozhlížím se a vidím krásný terén s profilem ideálním pro Tango. Tudíž otáčím klíčkem a mačkám starter. Tango poslušně naskočí a zatímco si vrní já se rozhlížím kudy to vezmu napoprvé. Na začátek si dám něco lehčího a tudíž volím stranu, kde výjezd objedu po vlásečnici, avšak při prvním pokusu, při návratu zašlapuji zadní brzdu,kolo se blokuje a já se smykem otáčím proti lesnímu výjezdu který má úctihodný sklon. Pěvně věřím v schopnosti motorky a řadím za jedna a dávám "plnej knedl". Zadní kolo se pod tlakem okamžitého krouťáku začne odhrabovat od startovní pozice, řadím dva před začátkem výjezdu a už v půlce mi dochází, že tam měla zůstat jednička, ovšem moje nešikovnost řadí omylem neutrál a tak pokorně sesedám, udržuji balanc a nohama se snažím otočit motorku o 180 stupňů a zkusit další pokus.
 Sjíždím tedy na start a vše opakuji, s tím rozdílem, že v půlce výjezdu řadím jedna a Tango se s řvoucím motorem šplhá k vrcholku, zadek mi ujíždí ze strany na stranu a já pociťuji pocit hoden Jamajského reprezentanta který vyhrál zimní olympiadu v lyžování. Vrcholek, já s motorkou vystřelujeme předním kolem k nebesům.Dopadám, v helmě mám ůsměv od ucha k uchu.Boží prostě boží. Po půl hodině blbnutí si dávám pauzu a rozjímám.Zpocený se vyslékám z kombi a obhlížím motorku. Nejvíc se mi libí digitální displej, vypadá jako palubka ze startreku:)
  Nedalo mi to a už opět sedím na vrnícím Tangu a rozmýšlím co teď. Vždycky sem si chtěl zkusit jaké to je být, jako ti profíci v bedně, kde vyjíždí neskutečné balvany, překážky a dokáží balancovat na trialu neuvěřitelnou dobu. Mírním trošku své sny, ale snažím se sjíždět různe překážky s balancí a lehkostí. Kupodivu se mi to daří a Tango mě nechává ať si s ním hraju jako s horským kolem.
 V rukách pevně svírám široká řidítka a jednou nohou balancuji na stupačce a předvádím ženu sokolku při pravidelné ranní rozcvičce. S tím rozdílem, že nemám vytáhlé tepláky až ke krku, ale pouze motokombi :-) Můj styl by určitě soudružku sokolku neoslnil a tak se snažím se ze všech sil. Po pár pokusech vyjedu sem tam pařez a balvan, ale pořád je to málo a tak s pokorou tohle drandění přenechávám profíkům. Ve chvilce rozjímání nad motorkou sem uslyšel známý 2taktní zvuk, z lesa se vynořil chlapík na Trialové šlapačce a hned vyrazil ke mně. Chvíli jsme kecali a srovnávali. Po té mi předvedl jak se to má správně dělat na "dvěpade" ve 2taktu. O Tangu veděl že Rieju něco takového dělá a uznal, že za ty prachy to může být dobrá motorka.

 Závěr
 Jak bych teda celkově zhodnotil Tango. Celkový pocit a dodaná zábava velice lehce přehluší těch málo mínusů co Tango má. Rieju se stále zlepšuje a snaží se dodávat zákazníkovi kvalitní stroje za nízkou cenu. Tango velice specifická motorka, respektive specifické odvětví kam se zařazuje, by si mohla najít své příznivce, kterým bude vyhovovat.

Rieju Tango


PLUSY MOTORKY
Rieju
MÍNUSY MOTORKY
Rieju

 Další názory redaktorů 125ccm.cz

Zdena "Wiza" Hlavinka
Tango, hračka nebo motorka ? Když jsem jí poprvé uviděl, připomínala mi Suzuki Vanvan. Ze začátku jsem jen pozoroval jak na stroji Torm dovádí. Po naší malé vyjížďce „Pole, louka, les“ v tu dobu jsem ještě řádil na mém TDRku. Po té, ale mi Torm vnutil to prťavé cosi :-D (myslím, že se chtěl svést na mé pořádné motorce, tak mi vnutil to jeho motokolo) a já se dal do „testování“ Po nasednutí jsem si ze začátku připadal, jako kdybych seděl na kole, malé cosi u kterého mě přesvědčil jen zvuk, že to je motorka. Když jsem se rozjel, byl to příšerný nezvyk, ať už to byl posedem, velikostí nebo motorem. Po pár minutách jsme se rozjeli a já začal zjišťovat, že Tango není jen kolo. V terénu je Tango dobrá motorka na pobavení, dobrá průchodnost, výkon to sice nemá ale stačí, po pár km jsem si zvykl, ale to už jsme vyjeli na silnici. No, na silnici tahle moto doopravdy není, tvrdé nepohodlné sedlo není na delší trasy, a i ovladatelnost na silnici není vůbec dobrá. Snad jen,že je to doopravdy spíš jen hračka na chatu do lesa, než na cestovaní.

Jura "Pavouk" Pavoni
Tango na mě zapůsobil jako zábavný stroj na vyřádění po okolí a to zejména do terénu.Díky své váze a slušnému krouťáku je krásně ovladatelný a v lese ho rozhodně nepodceňujte. Španělští inženýři zvolili za obutí kompromis mezi silnicí a terénem,
takže „bahňáci“ budou muset přezut do pořádných drapáků. Osvědčený yamahácký motor nedělá motorce sebemenší problém a důvěrně si brumlá svou čtyřdobou muziku. Přední teleskopy Paioli by mohli být měkčí ale nechci zbytečně vyhledávat mouchy. Tango je
díky své spotřebě a hbitosti skvělý i do města, ale cestovatelského ducha v něm nehledejte


Video



 Technická tabulka
 

Model RIEJU TANGO

Motor 4-dobý vzduchem chlazený jednoválec SOHC
Zdvihový objem 124ccm
Výkon 7.5 kW / 8500 ot/-1
Vrtání/zdvih 54,0 x 54,0
Spouštění motoru Elektrické a nožní
Výrobce motoru Yamaha
Karburátor Mikuni VM20SS
Převodovka 5-stupňová,s kontrolou řazení
Rám dvojitý vyroben z vysoce odolných ocelových nosníků
Přední vidlice Paioli teleskop 36 mm
Zavěšení zadního kola Monoshock Absorder Progressive System (PRS)
Pneu-vpředu/ vzadu 90/100-19, 120/90-16
Brzdy- vpředu/ vzadu Kotouč 260mm dvoupístková/ kotouč 200mm jednopístková
Rozměry (D x Š x V) 1995 x 800 x 1130 mm
Hmotnost 106 kg
Objem palivové nádr·e 5,8 l
Rozvor kol 1300´5 mm
Provedení : černá, červená, žlutá
Výška sedla 790 mm
Průměrná spotřeba paliva v testu cca 3L / 100km
Cena 86900 Kč

 Další fotky


Rieju

Rieju

Rieju

Rieju

Rieju

Rieju

Rieju

Rieju

Rieju

Copyright 2007 Torm.
Copyright © 2004-2008 Torm. Kód a originální design vytvořil Whitwa. Edited & Admin TORM Webhosting by Design-pr-.cz