125ccm.cz

Přeskočit obsah a dostat se k menu

Honda NSR (99)

Honda NSR 125R, tak zní celý název motorky, kterou se chystám vám alespoň trošinku představit. Já osobně vlastním model roku 99, který je bohužel, dle některých zdrojů, celkově nejslabším NSRem. Motorku mám plně otevřenou, ale zasvěcení ví, jaký mám problém u motoru, takže mou maximální rychlostí se určitě neřiďte jako rozhodující.

Honda NSR 125R je cestovně sportovní motorka, která za dobu své existence neprošla příliš velkými změnami. Největší obměnou prošla zřejmě v roce 96, kdy se přestal vyrábět starší model a nastoupil model nový s pozměněným designem a několika technickými změnami vyráběný až do roku 2004, kdy NSR nahradila menší čtyřtaktní sestřička CBR. Ačkoliv má NSR již poměrně starý design, je to motorka, která vás buď chytne za srdce a její design se vám zalíbí, nebo vám nepřijde ničím výjimečná.

Tak začneme s jejím představováním pěkně od začátku. Celé motorce vévodí dva přední světlomety tvaru liščích očí, což bylo zdůrazněno na modelu roku 98, kde byla světla ještě opticky zvětšena nálepkami. Po zapnutí tlumených světel, se rozsvítí pouze levé a v obou parkovací. Takto inženýři z Hondy vyřešili potkávací světla, což však za tmy není právě nejlepší, protože jedno světlo celou cestu právě dobře neosvítí. Po zapnutí dálkových světel se rozsvítí i pravé světlo, ale světlomety opět svou svítivostí právě nenadchnou. Svítí dost dopředu a těsně před vámi je vozovka téměř neosvětlena. Proto často musím jezdit s prstem na světelné houkačce, kdy svítí zároveň světla dálková i potkávací a aspoň trošku mám pocit, že vidím vozovku tak jako potřebuji.

Další důležitou věcí jsou zrcátka. Ta jsou oproti světlometům vyřešena poměrně dobře. Jsou řešena pro sportovní jízdu. Pokud na motorce zalehnete, celý svět za vámi máte jako na dlani. Vidíte krásně celou vozovku, problémem však trošku může být, pokud zvolíte méně sportovní posaz. V tu chvíli je možné, že pro zjištění situace za vámi budete nuceni si uhýbat tělem, neboť zhruba polovinu vašeho zrcátka zaberou vaše ruce. Ve větších rychlostech malinko vibrují, ale není to nic strašného, takže s tím problém není.

Budíky jsou přehledné. Sestávají z rychloměru, otáčkoměru, teploty motoru a kontrolek neutrálu, dálkových světel, blinkrů, stojanu a v otáčkoměru je umístěna malá dioda upozorňující na nedostatek oleje, které si při problému povšimnete i na přímém slunci. Rychloměr obsahuje denní a celkové počítadlo kilometrů.

Nádrž nepatří mezi největší, což poznáte při delších výletech o něco častějším tankováním než například Cagiva Mito. Je to však způsobeno tím, že nádrž o objemu 13 litrů má přepínač rezervy, tudíž po rezervu vyjedete zhruba 10 litrů a poté máte další 3 litry na dojezd. Mi osobně tato možnost vyhovuje, přepnout na rezervu se dá otočným kohoutem bez větších problému i za jízdy a poté směřuji na čerpací stanici, takže nádrž nikdy nevyjíždím do sucha a nemusím se bát, kde mi motorka oznámí, že jsem dojel. :o)

Posaz na motorce je neuvěřitelně pohodlný. Stupačky sice nejsou právě vysoko, takže v trošku ostřejších zatáčkách se docela dost podřou o asfalt, zato jsou ale pohodlně umístěny. Jsou sice sklopné, takže to nutně neznamená zaseknutí a pád, ale spoléhat se na to nedá. Osobně jsem si prošel tím, že ne vždy se stupačka 100% sklopí a způsobil jsem si tím docela dost nepěkný a nepříjemný pád. Sedlo je měkké a pohodlné. Je na něm dost místa jak pro pohodlnou cestovní jízdu, kdy můžete sedět vzpřímeně, tak i pro jízdu trošku ostřejší a sportovnější, kdy stačí zadek posunout trochu více dozadu a zalehnout na motorce. Při mé výšce něco málo přes 180 cm nemám nejmenší problémy. Co je však nepříliš praktické je jedno velké sedlo pro řidiče i spolujezdce. Sedlo je totiž potaženo kůží, která má tendenci se pod přímým sluncem napínat, což po nasednutí na motorku zapříčiňuje mírné popraskání. Je sice pravdou, že po sedmi letech už si ta kůže něčím prošla, ale je to trošku škoda, nehledě na to, že dvoudílná sedla vypadají dnes lépe, ale to je bohužel daň již trošku staršího designu. Spolujezdec je, jak tomu u sportovních motorek bývá, posazen trochu výše než řidič, což mu umožňuje výhled na cestu, a výlet si může užívat. Problémem však bylo brždění. To jsem sem tam musel baťůžku říkat, aby si sedl zpět na své sedlo, že na mém je pro oba trochu těsno. :o) Ale to byl spíše problém slečny, která se neuměla zapřít o nádrž. :o) Pro spolujezdce je na motocyklu také držák, který však nepůsobí právě bezpečně. Při trošku svižnějším rozjezdu má spolujezdec pocit vyvracení se dozadu, což není právě příjemné. Motocykl má ve vyšších otáčkách, zhruba nad 9 000, poměrně velké vibrace, což řidič téměř nepociťuje, ale bylo pár stížností od spolujezdců. Ale není to tak děsné jako některé čínské motorky.

Dále tady máme pro bezpečnost tak důležité blinkry. Původní blinkry jsou jako pěst na oko. Jejich velikost je obrovská, což se dá však lehce vyřešit výměnou za menší modely. Já svůj stroj koupil s již menšími směrovými světly, ale nějaké homologované miniblinkry na ní vůbec nevypadají špatně. :o) Ale platí, že blinkry jsou dobře viditelné a nemělo by se stávat, že jsou přehlédnuty, což může skončit špatně.

Postupně jsme se dostali až k zadním světlům. Zadní světla jsou složena ze dvou kulatých světlometů, schovanými pod křidélkem zakončení kapotáže. Svítivost zadních světel je oproti předním skvělá. Obě světla svítí najednou, a to opravdu intenzivně. Po zmáčknutí brzdy se rozsvěcují oba světlomety ještě více, což už docela razí do očí, takže nemusíte mít strach, že by vás za vámi jedoucí vozidla přehlédla.

Úložný prostor není právě nejlépe vyřešen. Poté, co jsem do něj vložil lékárničku tam moc místa nezbylo. Nějaké základní nářadí by se tam snad nasoukat dalo, ale u téhle části motorky se někde stala chyba.

To by tak bylo k pohodlí a designu motorky, takže přejdeme na jízdní vlastnosti a techniku.

Pneumatiky NSR má oproti například Cagivě Mitu nebo Aprilii RS užší zadní gumu. Předepsané pneu jsou 100/80 - 17 dopředu a 130/70 - 17 dozadu. Oproti Mitu či RS tedy chybí vzadu 20 mm, což však v zatáčkách není až tolik znát. Do ráfků se prý vlezou vepředu i vzadu o 10 mm širší pneu, ale může potom už být trochu problém s místem. S tímhle nemám zkušenosti, stávající rozměry mi přijdou bezproblémové. Motocykl v zatáčkách pěkně sedí na cestě. V manuálu je doporučený tlak předního kola 2 bar a zadního 2,3 bar při jízdě v jednom, ve dvou je doporučeno 2,5 bar.

Brzdy jsou na NSR poměrně ožehavé téma. Přední jednoduchá kotoučová brzda značky Grimeca s dvoupístkovým plovoucím třmenem a kotoučem o průměru 315mm je docela výkonným náčiním. Není problém s dobržďováním ani poměrně prudším bržděním, i když potom už raději doporučuji dupnout i na zadní, již ne tak schopnou brzdu. Se zadní brzdou opravdu nejsem příliš spokojen. Po zahřátí brzdí trošku lépe, ale i tak jde poznat, že hlavní brzdící síla motocyklu je vepředu. O brždění zezadu se stará jednoduchá kotoučová brzda s dvoupístkovým plovoucím třmenem a kotoučem o průměru 220 mm

K odpružení motocyklu nemám větších výhrad. Vepředu se o odpružení starají dvě klasické teleskopické vidlice s průměrem nosných trubek 35 mm. Kupoval jsem motorku s tím, že tekly obě dvě vidle, ale výměna gufer vše vyřešila. Ta byla po 17 000 km téměř potrhaná. Vzadu je to potom kyvná vidlice svařená z ocelových profilů centrálně odpružená systémem Pro-link Motorka pěkně drží na cestě, není cítit každou díru do které vletíte, otřesy jsou docela dobře tlumeny, ale zároveň máte, pro mě tak důležitý, kontakt s cestou, kterou pod sebou cítíte, ne jako například u CBR, kde motorka docela "plave" po cestě, což je k pohodlí výborné, ale v zatáčkách jsem měl trochu strach. :o) Na NSR se do zatáček nebojím, odpružení nedělá problémy, nevýhodou jsou však již dříve zmiňované poměrně nízko situované stupačky.

Řetězová sada originálně sestává vepředu z 14 a vzadu 36 zubého ozubeného Řetězová sada originálně sestává vepředu z 14 a vzadu 36 zubého ozubeného kolečka. Platí, že čím méně zubů vepředu, tím více půjde motorka za plynem, ale každým ubraným zubem se připravíte o rychlost zhruba 13 km/h, takže matematika už je jen na vás. :o) Já osobně motorku koupil s vepředu 13 zubým kolečkem, ale protože mě snad až na konci sezóny čeká koupě nové řetězové sady, tak budu kupovat klasické ozubení. :o) Napnout řetěz je otázkou povolení jednoho šroubu, napnutí a zatažení šroubu, takže pár minut…

Přejděme k výfukovému systému. Tady s originálem moc neporadím, já osobně mám od koupě motocykl osazen výfukovým systémem ARROW a to včetně laděného svodu. V porovnání s jinými NSR je zvuk motorky především ve vyšších otáčkách takový čistší, ale pořád je to jenom taková dvoutaktní včelka. :o)

No a konečně se dostáváme k motoru. Motorku pohání dvoudobý zážehový jednoválec se sáním přes jazýčkový ventil s elektronickou výfukovou přívěrou. Objem je 124,8 ccm. O přívod paliva se stará karburátor s průměrem difuzoru 28mm. Motor na NSR mezi sportovními 125kami nedosahuje výkonu jako motory Aprilie RS či Cagivy Mita, zato však ve spolehlivosti je mezi dvoutaktními 125ccm špičkou. Ta však pramení ze správného chování k motocyklu. Základem je před jízdou motocykl zahřát. Takže nastartovat se sytičem, otáčky by měly vystoupat asi na 3 000. Až spadnou na zhruba 1 500, vypnout sytič. Nechat stroj chvilku běžet a potom pozvolnou jízdou v nízkých otáčkách motor zahřívat. Pokud mu budete dávat kalup hned ze začátku, tak se se zlou potážete. Dále se spolehlivostí určitě souvisí jaký olej tam nalijete. Myslím si, že základem je plná syntetika. Ačkoliv se mi kluci trochu smějí, že tam liju pochybný olej, nemám problémy. Motorka má mixer, takže stačí naplnit nádobku o objemu 1 litr a jezdit. Do rozsvícení kontrolky, upozorňující na nedostatek oleje ujedete zhruba 800 km, to vám sice v nádobce ještě asi 100 ml zbývá, ale ona ta kontrolka stejně znervózňuje. Průběh chodu motoru je u mého motocyklu mezi dvoutakty parádně vyrovnaný. V nižších otáčkách je sice motorka trošku slabší, ale po přechodu zhruba 7 000 otáček se otevírá přívěra a motorka najednou popadne druhý dech a to co předvede je něco co na čtyřtaktu nikdy nezažijete. :o) Bohužel můj motor má určité potíže, takže motorka jede tak do 9 000 a potom už se otáčky škrábou jen pozvolna, takže nemůžu soudit jak to je u NSR v dobrém stavu. Každopádně nemám problém třeba na pátý rychlostní stupeň rozjet motorku od 4 000, je to sice trošinku pomalejší, ale zabírá vcelku plynule, nejsou tam výkonnostní díry jako například u RS.

Spotřeba Hodně důležité téma, na které by se nemělo zapomínat! Obecně platí, že spotřeba je proměnlivá podle vašeho stylu jízdy. Budete-li jezdit sportovně a vytáčet každou rychlost přes přívěru, vaše spotřeba se vyšplhá někam k 6,5 až 7 litrům na 100 km. Když si k tomu ještě připočtete náklady za olej, který se spotřebuje, dostáváte už docela slušnou sumu a začne vám docházet, že takhle tu motorku asi neuživíte. Ale pokud budete jezdit uvolněně, řadit před otevřením přívěry (asi 7 000 otáček) a sem tam tomu trošinku přitnete, zjistíte že požitek z jízdy je taky parádní, ale budete jezdit za spotřebu kolem 5 litrů na 100 km, a to nemluvě o tom, že váš motor bude daleko spokojenější a déle vydrží.

CELKOVÉ SHRNUTÍ MOTORKY:

Honda NSR 125R je sportovní motorka, která vám dá parádní požitek z jízdy. Nedosahuje sice výkonu Aprilie RS či Cagivy Mito, ale maximálka není vše, a to platí u dvoutaktních 125ccm především. Stroj pěkně sedí na cestě a nemusíte se s ní bát pořádně naklopit zatáčku. Pozor jen na ty stupačky. Sportovnější podvozek vám dá kontakt s vozovkou, ale neutrhne vám ruce na každé nerovnosti. Spolehlivý motor, průměrná spotřeba…
PLUSY MOTORKY

+ sportovní design
+ záběr motoru již od nižších otáček
+ pohodlný posaz
+ zadní světla
+ jízdní vlastnosti
spolehlivost
dostupnost servisů a náhradních dílů

MÍNUSY MOTORKY

- úložný prostor
- spotřeba oproti čtyřtaktním motocyklům
- přední světla
- užší zadní pneu (z hlediska designu)
- cena náhradních dílů

Márv © 2006

NSR

.: Podporují nás :.

.: Zpřátelené weby :.