125ccm.cz

Přeskočit obsah a dostat se k menu

Honda CBR (07)

Doba dvoutaktů se neúprosně blíží ke konci a to značně ovlivnilo třídu stopětadvacítek. Italská konkurence ještě čelí stále přísnějším normám, ale Honda se nebála a v roce 2004 jako první nastoupila se čtyřtaktní silniční dvackou. Malá CeBRa vystřídala úspěšnou bzučící předchůdkyni NSR a postarala se o velké prodejní úspěchy. Letos pro mlaďase přišel tento model s lehčím faceliftem. Udrží si oblibu z první generace?

Už na první pohled poznáte, že s ní bude sranda. Štíhlé tělo prozrazuje úžasnou ovladatelnost a dvoupístkové Nissiny vpředu dovolí stoppie na každým rohu, jenže zas tak jednoduchý to zprvu neměla. Ono totiž konkurovat dvoutaktním výkonnějším soupeřkám nebyl žádnej med. Proto se tak trochu stala průkopníkem nové kategorie čtyřtaktních osminkových sportů, která se už pomalu začíná doplňovat…

Nový kabát jí sluší
Vzhledově se zase o něco přiblížila ke svým větším sestřičkám z rodiny CBR a tomu hlavně přispěla nová voňavá maska s dvojicí tenkých světel. Novinkou však není jen maska, připomínající výraz rozzuřené vosy, ale i řada jiných drobných věcí jako třeba širší boční plasty,černě zbarvená kyvka, přední teleskopy a blok motoru. Celkově vypadá mohutněji, než starší model a to je dobře, protože mladí bikeři touží hlavně po opticky velké motorce.Když ale půjdete k motorce blíž, hned poznáte,že se jedná „jen“ o stopětadvácu (za což se vůbec stydět nemusí). To prozradí hlavně úzká stavba motorky a tenké žiletky o rozměrech 80/90 na předku a 100/80 vzadu obuté na 17“ hliníkových kolech. Při jejím letošním představení jsem se opět lekl přichycených zrcátek na řidítkách, ve kterých jde sice vše krásně vidět, ale na mašině působí jako pěst na oko a kazí její sportovní šarm – už by si zasloužily mít umístění na čelní masce jako správnej sport.

Kostra těla, tedy pevný dvoukomorový rám z lehké slitiny funguje perfektně a díky své štíhlé stavbě zaručuje motorce skvělou ovladatelnost. Po usednutí za řidítka člověku hned trkne do hlavy, že právě sedlá nějakou hračku, určenou na ukojení puberťáků, toužících po vyřádění na zatáčkovitých místech. Uzoučká nádrž spolkne 10 litrů benzínu a postará se o dlouhou klidnou jízdu bez hledání benzínek. Sedlo je příjemně měkké,ale poněkud úzké. Bát se ovšem nemusíte, protože ani po delší štrece vás nezačne bolet vaše pozadí. Podobně je na tom i tandem spolujezdce, takže romantický výlet ve dvou by neměl být problém. Za jízdy si připadáte jako na naháči- příjemně vysoké řidítka, stupačky tak akorát a vzpřímený posaz. Při ostřejší jízdě potom musíte zalomit lokty a snažit se schovat za né moc velký plexištít. Její aerodynamika se o něco zlepšila. Nová maska a širší boční plasty lépe rozráží vzduch a to je poměrně důležité v této kategorii. Analogová přístrojovka je krásně přehledná, jen mi tam opět chybělo denní počítadlo ujetých kilometrů- škoda, na delší trasy se to hodí. Tachometr s konečnou cifrou 200km/h je zbytečně moc optimistický, ale aspoň to klukům dodá dobrý pocit:-)).
Zastavit 118 kg vážící mašinu není sebemenší problém. Zvolené brzdy Nissin dobře plní svou práci a je na ně spoleh. Přední dvoupístek s kotoučem o rozměru 276mm je pěkně jedovatý, jen je na něj potřeba vyvinout větší tlak. Pak si s motorkou hrajete až to pěkný není. Zadní jednopíst už tak účinný není.

Odpružení motorky je měkčí. V předu je teleskopická vidlice o průměru 32mm. O zadní zavěšení se stará kyvná vidlice z lehké slitiny. Centrální tlumič s červenou spirálovou pružinou se nastavit nedá (u malého Varadera tato možnost je). Tyto klasické pružící jednotky z vás na rozbitých cestách nevytřesou duši a přitom s jistotou podrží v zatáčkách. Co se týče úložného prostoru, tak s tím vás Honda moc neoslní. Jakýsi pidiprostor pod tandemem je určen jen na ty nejdůležitější věci, bez kterých vás páni policajti nepochválí. Při cestování to budete muset řešit tankvakem či brašnami, protože pod sedlo nasoukáte maximálně nářadí, lékárničku, antipich a tatranku. Celkový vzhled motorky hodnotím kladně a s klidným svědomím mohu říct, že parkovat s ní před gymplem nebude žádná ostuda.

A co vůbec bije v malé Hondici? Tento vodou chlazený jednoválcový motůrek disponuje sice neoslnivým výkonem 10kW při 10 tis. otáčkách, ale splňuje tím podskupinu A1, na kterou máte nárok už ve svých 16 let. S motorem krásně spolupracuje šestistupňová převodovka. Je přesná a rychlosti sázíte jako po másle. Malou mouchu jsem přece jenom našel. Párkrát se mi stalo, že vypadla rychlost při zařazení šestky. Možná to byl jen problém testovacího kousku.

Ze strany na stranu s prstem v nose
Po cestě do Prahy pro testovačku jsem byl hodně zvědavý, zda se nějak výrazně projeví nově zavedená stříkačka. Po předání motorky se natěšený nasoukávám do hovězí usně. Nachystaný na jízdu pootočím klíčkem,počkám na dvouvteřinovou diagnostiku vstřiku a cvakám první kvalty. Po chvíli jízdy už registruji rozdíly. Díky novému elektronickému vstřikování PGM-FI jde stroj lépe do otáček a vůbec celý průběh výkonu je lineárnější než karbec. Vše si ale nechávám na námi oblíbenou šternberskou trať Ecce Homo, kde teprve tam poznám její hranice.

Najíždím na start Ecce Homo, kopnu dolů na první převodový stupeň, vytočím motor na 10tis. otáček a rychle pouštím spojku. Přední kolo se vymrští nahoru a pak už jen čekám, kdy dopadne, abych mohl vytočit i za dva.

Abych si v sedle užil srandu, nenechám ručičku otáčkoměru spadnout pod 8 tisíc. Z tlumiče výfuku vychází libový zvuk a v přilbě se křením jak afričan na sníh. Najíždím do vracečky a skláním mašinu. Té jen zezačátku naznačím a všechnu ostatní práci udělá za mě. Motorka se ochotně sklápí, vystrkuji koleno a trápím můj pravý slider. V tom mi ujíždí zadní kolo a já v trenkách pociťuji velkou změnu. Naštěstí to ustojím a jedu precizně zahřívat gumy. Po celé dráze kličkuji jak pan Rossi, ale pneumatiky se né a né zahřát. Při trochu razantnějším podřazováním před zatáčkou vždy zakvičely jak podsvinče před porážkou a to fakt dobrý dojem nebudilo. Teplo se vůbec nerozléhalo do stran gum a to je špatně.

IRC vám teprve ukážou smyky - svině klouzavý

Na nějaké přemístění z bodu A do bodu B jsou díky tvrdé směsi dobré, že dlouho vydrží, ale každej mladej kluk se chce hlavně vyblbnout v zatáčkách a v tomto bych viděl velké nebezpečí. Jestli ji budete své ratolesti pořizovat, přezujte ji do pořádných lepivých sandálů.

I přes tento handicap mě nebránilo užívat si s ní a tak pokračuji v broušení stupaček a zanechávání sliderů na asfaltu. V zatáčkách ji pokládáte ze strany na stranu doslova s prstem v nose a právě tam je Honda jako štika ve vodě. A kdy poznám, že už je náklon opravdu velký? Kvůli malým rozměrům kol nemá cebra ve větších náklonech takovou stabilitu a tak vás na maximální náklon upozorní drhnutí stupaček a oznamuje vám, že víc už to radši zkoušet nemáte. I přes to mě neminulo pár výletů zadního kola do stran, ale vždy se mi zase zpět kouslo do asfaltu.
Maximální rychlost motorky je kolem 130km/h při ideálních podmínkách. Z kopce jsem dosáhl i vyšší rychlosti, ale to už ručička čichala k červenému poli. Spotřeba je díky stříkačce zase menší a v průběhu našeho testu se rýsovala kolem 3,1litrů na sto. Lehce ovladatelná je i při manipulaci i v těch nejnižších rychlostech. Zásluhou velkého rejdu se otočíte na pětníku.

Jak ji shrnout?
Honda CBR 125 si najde oblibu hlavně u mladých lidí, kteří touží po nabírání zkušeností do dalších let. Mašina začátečníkům odpustí hodně chyb a člověk ani nemusí být mechanik, aby jí dopřál vše potřebné. Vždy vás spolehlivě odveze tam, kam chcete a to si ani moc nesmlsne. Za pořizovací cenu 89 900,- vám nabídne poměrně vyspělou techniku, která ve své 4T 125ccm kategorii nemá velkou konkurenci. Cena není nejnižší, ale její dvoutaktní kolegové přijdou ještě dráž. Jestli chcete vyšlapat první sportovní krůčky ve vaší motorkářské kariéře, tak právě ona je horkým kandidátem do vaší garáže.

text: Jiří „Pavouk“ Pavoni
foto: Ota Lehnert

CBR

PLUSY MOTORKY

+ líbivý design
+ brzdy
+ spotřeba
+ agilní podvozek
+ pružný motor

MÍNUSY MOTORKY

- výkon oproti dvoutaktům
- malý uložný prostor
- zvolené pneumatiky
- zrcátka na řidítkách
- nepřítomnost denního počítadla

Další názory redaktorů 125ccm.cz

Roman „HolyLeader“ Kadlčík
Ze začátku bych chtěl upozornit, že jsem proti CBR byl vždy hodně zaujatý. Prostě typický příklad majitele 2T ?. Ke stroji sem přistupoval skepticky a hledal co by se kde dalo vytknout, ale nakonec se mi doufám podařilo stroj objektivně zhodnotit.
První dojmy z této „supersportovní“ dvacky jsou následující. Svým designem si ostudu neutrhne, nová přední maska má něco do sebe. Jenže rozměry motorky jsou opravdu miniaturní. Nejvíce to poznáte na podsedadlové části a samozřejmě uzoučké zadní pneu, která nebudí moc respektu ( Za chladnějšího počasí, při kterém sem měl možnost se na ní svézt, se horko těžko zahřívala a málo rozváděla teplo. Kraje zůstávaly studené. Supersport by si zasloužil lepší obutí ). První co vás trkne po nasednutí na stroj je rozhodně velmi vzpřímený posaz. Já se svými 180cm sedím prakticky kolmo k vozovce. Dále vzdálenost mezi sedlem a stupačkami je také hodně malá, kolena jsou nepříjemně skrčené a taktéž vysedávání z motocyklu je nepraktické ( trocha cviku to napraví ). Start čtyřtaktního motoru je rychlý a odmění vás příjemnou zvukovou kulisou. Tady si není opravdu na co stěžovat. Nad 9 tisíc otáček je vskutku libový. Spojka je přesná a takto lehkou motorku není problém postavit na zadní.
Motor jde ochotně do otáček. Zátah je celým spektrem otáčkoměru lineární ( na můj vkus až moc nudný, malý výkon vás po chvíli nutí jet pořád na plný plyn ),největší srandu si užijete mezi 8,5tis. a 10,5 tis. otáčkami. Nechat klesnout otáčky pod sedm tisíc při zařazené pětce a výše, znamená konec akcelerace a nutnost podřazení pro dosáhnutí vyšší rychlosti.
Jízda s CBR je prostě zábava. Malá hmotnost ruku v ruce s hbitostí, to jsou největší výhody Hondy. Překlápí se velice snadno a rychle bez sebemenších potíží. Pro začátečníka perfektní. Zatáčky s malým poloměrem v rychlém sledu, to je přesně místo kde se doslova vyřádíte. Vytknout bych ale mohl slabší stabilitu v náklonu ve větších rychlostech, nízko umístěné stupačky ( i když kdo ví, zda by pneu CBR snesly větší náklon), dále pak přední brzdu, která sice brzdí dobře, ale je potřeba vyvinout větší tlak na páčku. Na intenzivní brzdění dvěma prsty zapomeňte.
Suma sumárum je CBR vynikající motorka pro začínající jezdce, které svou nenáročností, levným provozem a zážitkem z jízdy uchvátí na nějakou tu sezónu. Zkušenější jezdce už tak nenadchne, ale přesto hodnotím tento stroj ve své kategorii jako velmi povedený a s klidným srdcem bych ho doporučil klukům s čerstvým řidičákem.

Video

Poděkování www.honda.cz za zapůjčení motocyklu !!!

.: Podporují nás :.

.: Zpřátelené weby :.